
Zlato známe už nejméně 5000 let a díky jeho ojedinělým vlastnostem a vzácnosti má mnoho podob a využití. My se na něj podíváme hlavně z investičního hlediska.
Na úvod si můžeme říci hlavní důvody, proč se zlato stalo měnou:
Pro porovnání jsme na závěr přidali data produkce rakouské mincovny Münze Österreich AG a porovnali, zda se více prodávají slitky nebo mince.
1) Zlaté slitky/cihličky
Jednou z nejoblíbenějších forem investičního zlata v České republice jsou zlaté slitky/cihličky. Jedná se o čistou investici do zlata, kde se klade důraz na nejlepší poměr ceny/gram. Obecně platí zásada, čím větší slitek, tím lepší nákupní i výkupní cena. Na druhou stránku, při prodeji velkou cihličku nerozkrájíte na malé kousky a musíte ji prodat celou. Proto je lepší variantou více menších slitků.
+ Příznivá cena |
- Větší slitky nelze dělit
|
U nás neřešíme čísla slitků nebo zda je blistr poškozen či ne. Zajímá nás pouze slitek, který od Vás vždy vykoupíme.
2) Zlaté investiční mince (Bullion)
Investiční mince můžeme bez nadsázky přirovnat k investičním slitkům. Jedná se také o čistou investici do drahého kovu bez numismatické hodnoty, pouze v jiném "kabátě". Těchto mincí se razí několik stovek tisíc ročně.
+ Příznivá cena |
- Bez numismatické hodnoty
|
Dostanete do ruky přímo kov, který si můžete osahat, zakousnout nebo přeměřit. Mince mají status oficiálního platidla a jejich padělání ze strany čínských výrobců je minimální, aby nedocházelo k mezinárodním konfliktům. Při převozu "hotovosti" (zlatých mincí) mimo hranice ČR, počítají některé státy při kontrole nominální hodnotu vyraženou na minci, namísto aktuální ceny zlata na burze (není to však pravidlem).
3) Zlaté pamětní mince
Novodobé pamětní (sběratelské) mince jsou velmi pestrou, krásnou a zajímavou alternativní investicí. Tyto mince se často razí v malých limitovaných nákladech, avšak je potřeba být na pozoru, protože celkové množství edic je obrovské a ne každá limitovaná edice se může zhodnocovat dle vašich představ.
+ Sběratelská (numismatická) hodnota |
- Horší celosvětová likvidita (ovlivněno mnoha faktory) |
Velmi zajímavou alternativou k pamětním mincím mohou být investiční mince s numismatickým (sběratelským) potenciálem. Jedná se zpravidla o investiční mince, které jsou raženy běžným způsobem, ale mají každoročně jiný motiv na minci. Například jsou to mince Lunární série, Kangaroo, Kookaburry, Koaly, Čínské pandy apod. Zde je jen malý příplatek za uměleckou hodnotu mince a při ucelení sbírky může být prodejní cena vyšší, než při jednotlivém prodeji.
Sběratel by měl vždy vytvářet nějakou celistvou sbírku. Jednotlivé mince mají nižší cenu, nežli kompletní sbírka. Zaměření sbírky může být například na faunu, flóru či architekturu. Nebo kompletování českých pamětních mincí vydaných ČNB apod. Možností je opravdu mnoho.
4) Historické mince
Historické mince oproti novodobým mají výhodu v tom, že už jejich limit nikdo nenavýší. Novodobých pamětních mincí neustále přibývá.
+ Historická (numismatická) hodnota |
- Průměrná likvidita (ovlivněno mnoha faktory) |
5) Zlaté šperky
Zlaté šperky jsou i v dnešní době velmi populární. Každoročně se stále nejvíce zlata používá ve šperkařství.
+ Krása kombinující hodnotu zlata |
- Vyšší pořizovací cena (velká část ceny jde na výrobu) |
Nevýhodou šperků může být také jejich design. Šperky, které se nám líbí dnes, nemusí být stejně hezké pro jiné generace. Proto může být prodejní cena nízká a dostanete pouze cenu zlata. Není to samozřejmě pravidlem.
Závěrem
Podle odhadů bylo celosvětově vytěženo 208 874 tuny zlata a z toho bylo použito 46% (95,547 tun) na šperky.
V roce 2022 putovalo do šperkařství celkem 2 089,5 tun zlata a na investiční produkty bylo použito 1 126,7 tun zlata.
Také v roce 2022 začali výrazně nakupovat zlato centrální banky.
Mince nebo slitky?
Rakouská mincovna Münze Österreich AG prodává investiční mince i slitky. V tabulce níže naleznete jejich srovnání produkce.
Investiční slitky | Investiční mince | |
Celkem vyrobeno kusů | 567 394 | 2 072 100 |
Použité zlato v troyských uncích | 728 780 | 1 089 600 |
Nejvíce zlata z pohledu rakouské mincovny putovalo do investičních mincí, a to 1 089 600 troyských uncí zlata.
Vaše JEDNA UNCE
Článek vyjadřuje subjektivní názory autora článku. Nejedná se o investiční poradenství či doporučení.
V době ekonomické nejistoty a trvale vysoké inflaci hledá mnoho lidí příležitosti, jak uchovat kupní sílu svých úspor a zlato či stříbro jsou jejich častou volbou. To vše se odráží i na výsledcích produktivity rakouské mincovny Münze Österreich AG. Největší skok můžeme vidět v číslech před pandemií (2019) a současností (2022). Například v roce 2019 byla produkce zlatých mincí Wiener Philharmoniker 1oz 164 312 kusů. Od tohoto roku se zájem o mince raketově zvýšil a v roce 2022 bylo vyraženo neuvěřitelných 886 300 kusů.
My se ohlédneme za hospodářskými výsledky rakouské mincovny Münze Österreich AG za roky 2020, 2021 a 2022. Jako vždy byli nadprůměrné a pokořili předchozí výsledky.
Produkce zlatých slitků a cihliček:
V roce 2022 se celkově vyprodukovaly a prodaly slitky v hodnotě 1 266 700 000 EUR.
Zlatý slitek/cihlička | 2020 | 2021 | 2022 |
1 g | 66 573 | 82 833 | 103 731 |
2 g | 79 300 | 88 254 | 105 040 |
5 g | 58 898 | 58 438 | 87 879 |
10 g | 59 559 | 63 335 | 78 099 |
20 g | 46 070 | 51 921 | 57 993 |
50 g | 35 061 | 41 073 | 52 715 |
100 g | 43 846 | 52 742 | 55 278 |
250 g | 8 968 | 11 126 | 16 495 |
500 g | 2 758 | 3 570 | 4 951 |
1 000 g | 2 896 | 5 411 | 5 213 |
Celkový počet kusů | 403 929 | 458 703 | 567 394 |
Celková váha v troyských uncích | 472 929 | 627 798 | 728 780 |
Produkce zlatých mincí Wiener Philharmoniker:
Největší popularita zlatých mincí Wiener Philharmoniker je v Evropě, Severní Americe a Japonsku.
Váha | 2020 | 2021 | 2022 |
1 oz | 706 600 | 751 500 | 886 300 |
1/2 oz | 112 400 | 113 300 | 139 100 |
1/4 oz | 155 900 | 169 900 | 262 000 |
1/10 oz | 329 400 | 429 300 | 614 100 |
1/25 oz | 119 200 | 149 300 | 170 600 |
Celkový počet kusů | 1 423 600 | 1 613 300 | 2 072 100 |
Celková váha v troyských uncích | 839 500 | 899 600 | 1 089 600 |
Produkce stříbrných mincí Wiener Philharmoniker 1 oz:
Největší popularita stříbrných mincí Wiener Philharmoniker je v Evropě a Severní Americe.
Váha | 2020 | 2021 | 2022 |
1 oz | 7 200 000 | 12 300 000 | 12 300 000 |
Celkový počet kusů/Váha v troyských uncích | 7 200 000 | 12 300 000 | 12 300 000 |
Produkce platinových mincí:
Pokles v produkci platinových mincí byl ovlivněn omezenou výrobou, protože bylo hlavní zaměření na zvýšenou produkci zlatých mincí.
Váha | 2020 | 2021 | 2022 |
1 oz | 40 900 | 25 000 | 12 500 |
1/25 oz | 4 900 | 7 000 | 7 900 |
Celkově počet kusů | 45 800 | 32 000 | 20 400 |
Celková váha v troyských uncích | 41 100 | 25 300 | 12 900 |
Zdroj: https://www.muenzeoesterreich.at/
Tulipánová horečka 1637
O titul největší bubliny všech dob se bezpochyby může ucházet "Tulipánová horečka" z roku 1637, kdy se tato květina prodávala dokonce za cenu domu. Nikdy v historii všech bublin se neprodal žádný předmět tak nízké užitné hodnoty (květina), za tak vysokou cenu.
Obecně se považuje Tulipánová horečka za první zaznamenanou bublinu v historii. Nejednalo se o výraznou ekonomickou krizi a neměla žádný zásadní vliv na nizozemskou ekonomiku. V této době se řadila nizozemská ekonomika mezi přední světové ekonomiky s největším příjmem na obyvatele.
Obecné pojetí
Podle dochovaných informací se na začátku století prodávala jedna tulipánová cibule za 1 gulden. Nedlouho na to vyletěla cena na 1000 guldenů a začínalo se s tulipány obchodovat na burze. Byl také přijat zákon na ochranu obchodníků, kde hrozilo za poškození cibulí vězení. V roce 1624 byla cena 1200 guldenů, roku 1625 stoupla na 3000 guldenů a v roce 1636 se cena vyšplhala až na 5000 guldenů (cena dobře vybaveného domu). Po zlomu v roce 1937, kdy nabídka převýšila poptávku, začali ceny tulipánových cibulí zásadně klesat a trh s tulipány se dostal do velkých potíží a mnoho obchodníků zbankrotovalo.
Anekdoty
Jeden holandský námořník skončil ve vězení za to, že snědl tulipánovou cibuli v hodnotě 3 000 guldenů, kterou si údajně spletl s cibulí.
V roce 1637 se objevil případ výměny pivovaru v Utrechtu (v hodnotě 30 000 guldenů) za 3 kusy vzácných cibulí.
Traduje se také příběh výměny jedné jediné tulipánové cibule za obrovskou zásilku zboží včetně několika tun obilí a piva, 24 hospodářských zvířat, 1000 liber sýra a stříbrný kalich.
Střízlivější pohled
Podíváme-li se na věc z pohledu Anne Goldgar, autorky knihy Tulipmania: Money, Honor, and Knowledge in the Dutch Golden Age, tak ta uvádí, že ceny byly sice vysoké, ale podařilo se ji identifikovat pouze 37 lidí, kteří utratili více než 300 guldenů za cibuli, což odpovídá roční mzdě zkušeného řemeslníka.
Jason Zweig napsal v článku o Tulipánové horečce, že na svém vrcholu byl trh se vzácnými tulipánovými cibulemi omezen jen na několik stovek lidí, z nichž někteří obchodovali pouze jednou nebo dvakrát.
Tyto reálnější informace poukazují na často přehnané prezentování Tulipánové horečky.
Závěrem
Dle odhadů se ceny pohybovali 10x-100x výše, než byla jejich reálná hodnota. Porovnáme-li tehdejší mzdy a tehdejší ceny tulipánových cibulí s dnešními cenami, tak se dodnes ceny tulipánových cibulí nevyšplhali na tak vysoké hodnoty a s největší pravděpodobností k tomu už nedojde.
Zdroj: Anne Goldgar Tulipmania: Money, Honor, and Knowledge in the Dutch Golden Age, Charles Mackay's Extraordinary Popular Delusions and the Madness of Crowds, Richard Dale ofdollarsanddata.com, cs.wikipedia.org, jasonzweig.com
Nejprve si představíme tři vzácné kovy (zlato, stříbro a platinu) a následně je srovnáme z hlediska dostupnosti a investičního potenciálu. Možná vás překvapí, že přestože je stříbro přibližně 99× levnější než zlato, na trhu je v reálně obchodovatelné podobě zhruba stejné množství obou kovů.
Zlato je nezničitelný kov s vysokou hustotou a historicky nedocenitelnou hodnotou. Předpokládá se, že veškeré vytěžené zlato zůstává i dnes dostupné. Podle Světové rady pro zlato (World Gold Council, WGC) bylo celkově vytěženo přibližně 208 874 tun zlata.
Pokud bychom toto množství zlata odlili do krychle, měřila by díky jeho vysoké hustotě pouhých 22 metrů na každou stranu – viz ilustrace níže v porovnání s postavou člověka.
Hnědá barva - vytěžené zásoby zlata
1. Šperky - 95 547 tun (46%)
2. Slitky a mince - 46 517 tun (22%)
3. Centrální banky - 35 715 tun (17%)
4. Ostatní - 31 096 tun (15%)
Šedá barva - prokázané nevytěžené zásoby zlata
5. Prokázané nevytěžené zásoby zlata - 52 000 tun
Stříbro se na Zemi vyskytuje přibližně 17× častěji než zlato, což je jedním z hlavních důvodů jeho nižší ceny. Přestože je však přirozeně výrazně dostupnější, jeho tržní cena je v roce 2025 přibližně 99× nižší než cena zlata. Tento výrazný nepoměr mezi geologickou vzácností a aktuálním tržním oceněním hraje ve prospěch budoucího růstu ceny stříbra.
Odhaduje se, že bylo celkově vytěženo 1 740 000 tun stříbra. Na rozdíl od zlata se stříbro recykluje jen velmi málo. Kvůli jeho nižší ceně a vysoké průmyslové spotřebě se značná část stříbra nenávratně ztrácí a často končí na skládkách. Navíc se stříbro zpravidla získává jako vedlejší produkt při těžbě jiných kovů, nikoliv jako samostatně těžená surovina.
Jak bylo využito veškeré vytěžené stříbro:
Odhaduje se, že ve světě zbývá 530 000 tun nevytěženého stříbra.
Veškeré vytěžené zásoby stříbra byly v průběhu historie využity, a jak ukazuje předchozí srovnání, pouze přibližně 5 % z tohoto množství bylo určeno pro investiční účely. Navzdory vysokému objemu těžby tak bylo na mince a investiční produkty skutečně použito jen asi 87 000 tun stříbra.
Podle dostupných údajů bylo celkově vytěženo přibližně 10 000 tun platiny, což odpovídá cca 321 milionům troyských uncí. Z toho se pouze 8 milionů uncí nachází ve formě fyzicky obchodovatelné platiny.
Přestože je platina velmi vzácná, z investičního hlediska o ni není příliš velký zájem. Největší část produkce (až 41 %) se spotřebuje v automobilovém průmyslu, zejména při výrobě katalyzátorů. Významný podíl, přibližně 30 %, připadá na výrobu šperků. Pouze asi 6 % celosvětové nabídky je určeno pro investiční produkty, jako jsou slitky, mince nebo ETF kryté fyzickým kovem.
V tomto ohledu je trh s drahými kovy do značné míry nevyrovnaný. Skutečná vzácnost v zemské kůře ani celkové historicky vytěžené zásoby často nekorespondují s tím, jak jsou jednotlivé kovy obchodovány či oceňovány.
U stříbra je situace ještě komplikovanější. Významná část obchodů probíhá pouze ve formě tzv. papírového stříbra, přičemž podle odhadů se ročně zobchoduje až 243× více papírových kontraktů než reálně existujícího fyzického kovu. Vzhledem k rostoucímu významu stříbra v moderním průmyslu, zejména v oblasti solární energetiky, elektromobility a elektroniky, lze očekávat, že tlak na fyzické dodávky poroste.
Každý drahý kov má své nezastupitelné místo. Zlato coby symbol bezpečí a uchovatel hodnoty, platina jako technologicky klíčový prvek a stříbro jako kov na rozhraní mezi průmyslem a investicí. Právě v tomto vyváženém pohledu může mít informovaný investor konkurenční výhodu.
Kov | Celkově vytěženo | Obchodovatelný podíl | Cena za unci 2025 |
---|---|---|---|
Zlato | 208 874 tun | 82 232 tun | 73 237 Kč |
Stříbro | 1 740 000 tun | 87 000 tun | 747 Kč |
Platina | 10 000 tun | 249 tun | 22 963 Kč |
JEDNA UNCE – píšeme o zlatu srozumitelně.
Děkujeme za vaši pozornost a důvěru. Vážíme si každého čtenáře, který se zajímá o skutečnou hodnotu věcí.
Mým cílem je mluvit o zlatu a stříbru jednoduše a srozumitelně – ukázat jejich krásu i to, že investování do drahých kovů není žádná věda.
„Investování není raketové inženýrství, kde člověk s IQ 160 poráží toho s IQ 130.“
– Warren Buffett, přezdívaný věštec z Omahy
Zlato dlouhodobě funguje jako spolehlivá pojistka v době politických nejistot i ekonomických otřesů. Chrání hodnotu úspor a poskytuje jistotu v obdobích, kdy papírové měny ztrácejí důvěru. Investice do zlata byly běžné pro generace před námi a nezapomínejme, že skutečná hodnota nespočívá v papíru, ale v trvalé hodnotě, kterou drahé kovy představují.
Pokud budete s čímkoli potřebovat pomoci, neváhejte se na mě obrátit – rád vše jasně a bez složitostí objasním.
Děkuji za vaši pozornost a přeji mnoho úspěchů ve sbírání i investování.
Článek vyjadřuje subjektivní názory autora článku. Nejedná se o investiční poradenství či doporučení.
Celosvětová důlní těžba stříbra v roce 2022 nepatrně klesla na 822,4 milionů uncí. Stalo se tak po silnějším růstu předchozího roku, kdy produkce vzrostla téměř o 6% po vzpamatování se z přerušení dodávek kvůli pandemii.
Recyklace stříbra roste již 3. rok v řadě a dostala se na 10leté maximum 180,6 milionů uncí. Hlavním důvodem byl 7% nárůst průmyslového šrotu, který se týkal zpracování použitých katalyzátorů.
Poptávka po fyzickém stříbru se neustále zvyšuje, a přitom celková produkce za posledních 10 let klesá. Navíc poptávka převyšuje nabídku. Cena stříbra se stále drží na velmi nízkých hodnotách a celkově to z něj dělá komoditu s největším růstovým potenciálem.
Země s největší důlní produkcí stříbra:
Vaše JEDNA UNCE
Článek vyjadřuje subjektivní názory autora článku. Nejedná se o investiční poradenství či doporučení.
Zdroj: silverinstitute, metalsfocus
Veřejný globální dluh vzrostl v roce 2022 na rekordní částku 92 bilionů dolarů. Hlavním důvodem jsou velké půjčky vlád na boj proti krizím, jako byla například pandemie COVID-19. Zátěž dluhu aktuálně nejvíce pociťují rozvojové země, uvádí zpráva OSN.
Podle zprávy, kterou zveřejnili mistři financí G20, se celosvětový dluh za posledních 20 let zvýšil více než 5x a překonal tempo hospodářského růstu, přičemž HDP se od roku 2002 pouze ztrojnásobilo.
Zlato nebo stříbro?
Stříbro není levné zlato a mělo by se na tyto dva kovy dívat odlišným způsobem. V období hlubokých krizí, může stříbro posloužit stejně jako zlato, ale také se stalo, že šlo stříbro opačným směrem viz graf níže. Graf nám znázorňuje chování zlata a stříbra, když akciové trhy padají.
Zelená barva znamená, že hodnota vzrostla oproti S&P500.
Červená barva znamená, že hodnota klesla více, než S&P500.
Žlutá barva znamená, že hodnota klesla, ale méně nebo stejně jako S&P500.
Stříbro je nejvíce používáno v průmyslu (cca 45%), kde je takřka nenahraditelné. Druhé dvě největší položky jsou šperky a investiční produkty. Naopak zlato je bráno jako bezpečný přístav (má nejlepší poměr mezi rizikem a hodnotou) a ve špatných časech se k němu obrací většina investorů a v tomto období cena zlata nejvíce roste. Jako příklad poslední doby můžeme uvést COVID nebo válku na Ukrajině, kde během několika málo těchto dní zlato raketově vzrostlo.
Závěrem
Jádro portfolia drahých kovů by mělo tvořit zlato, které bude sloužit jako pojistka a ochrana kupní síly úspor. Stříbro by mělo sloužit jako velmi dlouhodobá investice s vysoce zajímavým potenciálem zhodnocení. Je jen otázkou času, kdy se nedostatek fyzického stříbra projeví na komoditních burzách.
Kdy tedy nakupovat zlato a kdy stříbro slouží zajímavý ukazatel gold/silver ratio. Poměr, jež ukazuje za kolik troyských uncí stříbra si můžeme koupit jednu troyskou unci zlata. Historicky se tento ukazatel pohyboval okolo 15:1 a dnes se drží na hodnotách 80:1 (80 uncí stříbra má stejnou cenu jako 1 unce zlata). Přední světový poradce v oblasti investic do drahých kovů Michael Maloney doporučuje nakupovat stříbro, jakmile se ukazatel přehoupne přes 80:1 a naopak nakupovat zlato, když se ukazatel pohybuje v hodnotách 50:1.
Vaše JEDNA UNCE
Článek vyjadřuje subjektivní názory autora článku. Nejedná se o investiční poradenství či doporučení.
Chcete-li vlastnit zlato, největší smysl dává ho mít pevně ve vlastních rukou, tedy fyzicky doma. Oproti papírovému zlatu či jiným bankovním investicím má několik předností. Jako dobrými příklady jsou:
Největší nevýhodou skladování zlata doma je možnost jeho odcizení. S tím jsou spojeny náklady na bezpečnost apod. U bankovních produktů nemusí člověk investovat do zabezpečení, ale jeho peníze nemusí být také vždy ve 100% bezpečí. V následujícím grafu jsme srovnali počet vloupání do bytů a domů vs. počet bankovních kyberpodvodů za rok 2022. Srovnali jsme také jejich výši škod.
Zdroj: https://www.policie.cz, https://cbaonline.cz/
Srovnání je samozřejmě orientační a může mít více proměnných. Ne každá vyloupená domácnost má hotovost či zlato doma. Podle odhadů mají české domácnosti přibližně 20 tun zlata (2x více než Česká národní banka) a zhruba 60 000,- Kč v hotovosti připadá na jednoho Čecha.
Oproti jiným státům vlastní Češi velmi málo zlata (přibližně 2g na obyvatele). Ve srovnání například s Německem, kde vychází v průměru 100-120g zlata na jednoho obyvatele, to není mnoho. Povědomí o zlatě jako uchovatele hodnoty majetku se čím dál více rozšiřuje a spousta Čechů již chce vlastnit kousek svého zlata.
Jak nejlépe zabezpečit svůj majetek?
Uncový zlatý slitek v blistru je stejně velký jako kreditní karta a někdy kvalitní hra na schovávanou může ochránit váš majetek. Ne zřídka se ve starém domě při rekonstrukci našli zlaté mince v podlaze, zárubních či schované na půdě. Základní pravidlo při hře na "schovku" je neukládat vše na jedno místo! Kdyby náhodou nějakou vaši schovku zloděl odhalil, nepřišli byste o vše, ale jen o zlomek.
Jako velmi netradiční metodu můžeme považovat zakopávání zlata do země. Při dostupnosti dnešních moderních přístrojů si lze podle GPS souřadnic zapsat, kde přesně je poklad uložen. Budete-li kdekoli na světě, stačí dané osobě sdělit GPS souřadnice a můžete uskutečnit "obchod". Jen vás při tom zakopávání nesmí nikdo vidět nebo tam za 20 let nesmí postavit banku s nejvyšší ostrahou! :)
Vaše JEDNA UNCE
Článek vyjadřuje subjektivní názory autora článku. Nejedná se o investiční poradenství či doporučení.