„Když dlužíš bance 100 000 korun, máš problém. Když jí dlužíš 100 milionů, má problém ona.“
Na první pohled úsměvná věta, která však při bližším zamyšlení vyvolává spíše mrazení v zádech.
Český dluh - čísla, která nelze přehlížet
Česká republika dnes hospodaří s veřejným dluhem přes 3,5 bilionu korun (3 539 076 000 000 Kč). V přepočtu na jednoho obyvatele jde o 325 283 korun. Neexistuje plán, jak tento dluh reálně splatit a výdaje na důchody (největší položku státního rozpočtu) dál rostou. Výhled tedy není směrem k úsporám, ale naopak k dalšímu zadlužování.
Kdo je ale vlastně věřitelem státu?
-
68 % českých státních dluhopisů drží finanční instituce, zejména české banky.
-
Banky nakupují státní dluhopisy často z prostředků střadatelů - typicky prostřednictvím penzijních fondů. Zatímco novější typy fondů jsou investičně rozmanitější, starší penzijní plány směřovaly téměř výhradně do státních dluhopisů považovaných za „bezpečná“ aktiva. Znamená to, že značná část českých občanů má své úspory vázané ve státním dluhu, jehož objem neustále roste a jeho obsluha bude do budoucna stále finančně náročnější.
Právě zde se potvrzuje úvodní citát. Když stát nedluží malé částky, tíha problému neleží jen na něm, ale také na těch, kdo mu půjčili. A těmi jsou z velké části sami Češi prostřednictvím svých úspor v bankách a fondech.
Jak fungují peníze v bance
Málokdo si uvědomuje, že když uložíte peníze na účet, právně už nejsou „vaše“ v tom smyslu, že by fyzicky čekaly v sejfu. Stávají se závazkem banky vůči vám. Ta s nimi volně nakládá – půjčuje je dál, investuje nebo nakupuje státní dluhopisy. Pokud nastane problém, jako v případě Sberbank, klienti zjistí, že jejich peníze v bance fyzicky nejsou. Stojí se dlouhé fronty před bankou, ta má zavřeno a osud vašich peněz může být v tu chvíli nejistý.
V evropském kontextu
Ve srovnání s ostatními státy EU není náš státní dluh alarmující a pohybuje se pod hranicí 50 % HDP. Jenže:
-
Německo je na 65 % HDP
-
Francie na 116 % HDP
-
Itálie na 137 % HDP
Česká ekonomika je navíc silně exportní a okolo 80 % našeho vývozu míří do EU. Jakékoli problémy v eurozóně se proto přelijí i k nám, ať už je naše zadlužení relativně nižší nebo ne.
Zadluženější státy eurozóny obvykle prosazují uvolněnější měnovou politiku (tisk nových peněz), než by vyhovovala zemím s vyrovnanějšími rozpočty. Avšak jednotná měna jim to neumožňuje a v rámci eurozóny tak vznikají stále výraznější spory o směřování měnové politiky.
Zajímavostí je, že v posledních letech často slýcháme o rozsáhlých nákupech zlata centrálními bankami. Například Itálie je dnes třetím největším držitelem zlatých rezerv na světě, hned po Spojených státech a Německu. Přitom jde zároveň o jednu z nejzadluženějších zemí Evropy. Pokud by skutečně došlo na „lámání chleba“ a fiat měny ztratily hodnotu, právě Itálie by díky svým zlatým zásobám disponovala určitou pojistkou, což může naznačovat, že počítá s možnými krizovými scénáři.
Spojené státy americké - dluh bez limitů
Spojené státy mají dluh ve výši zhruba 122 % HDP. Přesto dolar zůstává světovou rezervní měnou a země je považována za největší vojenskou velmoc. Paradoxem je, že Spojené státy dnes vydávají na obsluhu svého dluhu více prostředků než na vlastní armádu. Zdá se tedy, že jejím největším protivníkem začíná být vlastní zadlužení. Na rozdíl od eurozóny si však USA mohou samy rozhodnout o emisi nových peněz – což je výhoda, ale zároveň i nebezpečí. Je to jako držet v ruce odjištěný granát a čekat, kdy jednou nevyhnutelně vybuchne.
💡 Závěr pro každého, kdo chce chránit své úspory:
Ať už se podíváme na Českou republiku, Evropu či Spojené státy, společným jmenovatelem zůstává neustále rostoucí zadlužení a nejistota ohledně jeho splácení. Budoucnost fiat měn je proto velmi křehká a mít veškeré úspory uložené pouze v bance či jiné finanční instituci nepředstavuje správně diverzifikovaný majetek. Každý by měl mít alespoň část prostředků ve stabilní pojistce pro horší časy, které se v dějinách opakovaně vracejí, ať už jde o krize menšího či většího rozsahu. Poslední roky jasně ukázaly, jak dopadá nezodpovědné hospodaření států: prudký nárůst inflace. Zlato proto právem nese označení „bezpečný přístav“. Na začátku roku 2024 stála troyská unce zlata 46 066 Kč, zatímco dnes dosahuje 70 676 Kč, což představuje růst o více než 53 %. K tomuto enormnímu nárůstu přispělo také geopolitické a válečné napětí i nová celní politika prezidenta Donalda Trumpa.
JEDNA UNCE – píšeme o zlatu srozumitelně.
Děkuji za vaši pozornost a důvěru. Vážím si každého čtenáře, který se zajímá o skutečnou hodnotu věcí.
Václav Ketner
Jednatel společnosti JEDNA UNCE s.r.o.
Mým cílem je mluvit o zlatu a stříbru jednoduše a srozumitelně – ukázat jejich krásu i to, že investování do drahých kovů není žádná věda.
„Investování není raketové inženýrství, kde člověk s IQ 160 poráží toho s IQ 130.“
– Warren Buffett, přezdívaný věštec z Omahy
Zlato dlouhodobě funguje jako spolehlivá pojistka v době politických nejistot i ekonomických otřesů. Chrání hodnotu úspor a poskytuje jistotu v obdobích, kdy papírové měny ztrácejí důvěru. Investice do zlata byly běžné pro generace před námi a nezapomínejme, že skutečná hodnota nespočívá v papíru, ale v trvalé hodnotě, kterou drahé kovy představují.
Pokud budete s čímkoli potřebovat pomoci, neváhejte se na mě obrátit – rád vše jasně a bez složitostí objasním.
Děkuji za vaši pozornost a přeji mnoho úspěchů ve sbírání i investování.
Článek vyjadřuje subjektivní názory autora článku. Nejedná se o investiční poradenství či doporučení.
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
