Peníze jsou nedílnou součástí našich životů. Slouží jako prostředek směny, měřítko hodnoty i jako spoření doma ve strožoku. Jenže jejich hodnota se v čase mění a někdy rychleji, než bychom si přáli.

Pojďme se podívat, jak se za posledních více než sto let proměnila kupní síla peněz a proč se lidé stále častěji obracejí ke zlatu jako formě ochrany svých úspor.

Od zlaté koruny k fiat měně

Koruna se na našem území používá od roku 1892, kdy byla součástí zlatého měnového systému. Postupně jsme přešli k papírovým penězům, které dnes už nejsou podloženy žádnou komoditou. Dnešní peníze, tzv. fiat měny, stojí na důvěře ve stát a jeho instituce. S tím ale přichází i riziko – peněz lze „vytisknout“ prakticky neomezeně, což se často projevuje inflací.

Na obrázku níže je ukázka desetikorun za posledních cca 100 let a proměny materiálů, ze kterých byly vyrobeny.

Inflace: Tichý zloděj úspor

Inflace znamená růst cen, a tedy pokles kupní síly. Za stejnou částku si dnes koupíme méně než dřív. Například v roce 1900 jsme za 20 korun pořídili 285 vajec. V roce 1967 už jen 17 vajec a dnes? Přibližně čtyři. Inflace nenápadně, ale vytrvale znehodnocuje úspory. Jen mezi lety 2019 a 2024 klesla reálná hodnota 10 000 Kč na zhruba 7 148 Kč.

Srovnání cen v jednotlivých obdobích

Abychom si lépe představili, jak se měnila kupní síla peněz, podívejme se na konkrétní ceny základních potravin, bydlení a spotřebního zboží v různých obdobích.

Rok 1900

Kolem roku 1900 byla průměrná mzda zhruba 70 korun měsíčně. Kvalifikovaní odborníci si mohli vydělat až 160 korun, úředníci až 250 korun, z čehož ale museli platit například povinnou služku (cca 21 korun) a nájem za třípokojový byt (asi 50 korun měsíčně).

Mzdy se výrazně lišily podle regionu – ve městech byly znatelně vyšší než na venkově. Nájemní bydlení se pohybovalo od 10 korun za jednopokojový byt na venkově, přes 15 korun za studentský pokoj ve městě, až po 30 korun za pokoj s koupelnou.

Zhruba 60 % výplaty padlo na potraviny, a nejvíce se šetřilo na bydlení – běžné bylo, že se o byt dělily dvě rodiny.

Rok 1967

V roce 1967 byl průměrný hrubý plat 1 626 Kčs (bez JZD). V zemědělství činila mzda průměrně 1 477 Kčs, ve stavebnictví 1 887 Kčs a ve školství a kultuře 1 541 Kčs. Nájem státních bytů se pohyboval mezi 150–250 Kčs měsíčně. Díky státní regulaci byly ceny velmi nízké a nájemné tvořilo jen 5–10 % rodinného rozpočtu.

Rok 2025

V roce 2025 byla minimální hrubá mzda stanovena na 20 800 Kč. Průměrná hrubá mzda podle Ministerstva financí činí 46 557 Kč, přičemž medián je přibližně o 5 000 Kč nižší.

Výše nájmu se dnes výrazně liší podle lokality. Například v Praze vyjde nájem bytu o rozloze 65 m² na průměrných 26 763 Kč, zatímco v Moravskoslezském kraji za stejný byt zaplatíte 13 876 Kč.

Zatímco v roce 1900 šlo až 60 % výdajů na jídlo, dnes nejvíce utrácíme za nájem a za potraviny dáváme přibližně 20–30 % příjmů.

Zlato jako jistota

Zlato si lidstvo cení po tisíce let. Nelze ho uměle vytvořit a má celosvětově uznávanou hodnotu. V krizích si vede lépe než jiné investice, a proto ho mnoho lidí vnímá jako bezpečný přístav pro své úspory.

Například zlatá dvacetikoruna z roku 1900 obsahuje 6,1 gramu zlata a dnes má hodnotu přes 15 000 korun. To odpovídá přibližně měsíčnímu nájmu v Moravskoslezském kraji.

Oproti tomu papírová dvacetikoruna z roku 1967, ačkoliv je o 67 let mladší, by dnes – pokud by byla stále platná – měla reálnou hodnotu jen dvacet korun. Jedná se pouze o papír, a ve srovnání se zlatou mincí je tedy prakticky bezcenná.

Zlaté mince Františka Josefa I. se razí dodnes a mnoho lidí je vyhledává pro jejich tradici, krásu a také pro pocit skutečné měny. V minulosti totiž skutečně sloužily jako běžné platidlo. Dnešní novoražby nenesou numismatickou hodnotu, jejich hlavním účelem je uchování hodnoty peněz ve zlatě. Jsou oblíbenou formou dlouhodobého spoření a často se předávají po generace jako rodinné bohatství.

Proč má zlato své místo i dnes

Zlato sice nevynáší úrok, ale dokáže uchovat hodnotu majetku v čase. Je přirozenou součástí vyváženého portfolia každého, kdo hledá stabilitu a chce ochránit své úspory. V době nejistoty a inflace je zlato osvědčenou volbou.

Co žene cenu zlata vzhůru? Inflace, nejistota i důvěra

Investice do zlata a stříbra zažily v posledních letech mimořádný zájem ze strany investorů i běžných občanů. Důvodem byla především nejistota na trzích a vysoká inflace, které výrazně snížily kupní sílu peněz.

V roce 2022 dosáhla inflace v České republice průměrně 15,1 %, což byla třetí nejvyšší hodnota v novodobé historii. Současně došlo k rekordnímu růstu cen energií a dalším geopolitickým šokům, především po invazi Ruska na Ukrajinu na jaře 2022. Tyto události vedly k útěku investorů do bezpečných aktiv, což se projevilo skokovým růstem ceny zlata.

Zlato v té době lámalo rekordy a atakovalo historická maxima. Zároveň centrální banky po celém světě nakoupily přes 1 136 tun zlata, což byl nejvyšší objem za posledních 55 let.

V reakci na prudkou inflaci začaly centrální banky (ČNB a následně Fed) zvyšovat úrokové sazby. Tento krok krátkodobě posílil měny a ochladil finanční trhy. Přesto zájem o drahé kovy zůstal vysoký.

V roce 2023 inflace v Česku klesla na průměrných 10,7 % a v roce 2024 dokonce na 2,4 %, což je nejnižší hodnota od roku 2018. Navzdory poklesu inflace zlato nadále posilovalo a v roce 2024 zaznamenalo extrémní zhodnocení. V českých korunách vzrostla jeho cena o 37,8 %.

Tento vývoj potvrzuje, že investoři vnímají zlato jako spolehlivou ochranu proti ztrátě hodnoty peněz, a to i v době, kdy inflace zpomaluje.

Pravidelné investování (Dollar-Cost Averaging)

Nejjednodušší a nejbezpečnější strategií pro nákup drahých kovů je pravidelné investování, neboli postupné přikupování v čase. Tato metoda se v angličtině označuje jako dollar-cost averaging a v češtině se hovoří o průměrování nákupní ceny. Princip spočívá v tom, že investor nenakoupí vše najednou, ale rozloží investice na delší období (např. nakupuje každý měsíc nebo čtvrtletně určitou část zlata či stříbra). Díky tomu průměruje nákupní cenu a snižuje riziko, že nakoupí celé množství za nevýhodnou vysokou cenu těsně před poklesem trhu​. Častější nákupy zpravidla vedou k lepšímu zprůměrování ceny, takže platí, že čím častěji nakupujete, tím férovější cenu v průměru získáte. Tato strategie eliminuje emoce a snahu trefit se do „nejlepšího“ momentu – místo toho investujete disciplinovaně a dlouhodobě.

Pravidelné nákupy eliminují riziko špatného načasování

Cena zlata se přirozeně vyvíjí a často kolísá v rozmezí několika tisíc korun i během jednoho roku. Pokud se například investor rozhodne nakupovat čtyřikrát ročně po jedné unci, může i bez odhadu „správného momentu“ dosáhnout férové průměrné ceny. V modelovém příkladu by investor nakoupil za ceny 68 000 Kč (leden), 60 000 Kč (duben), 63 000 Kč (červenec) a 65 000 Kč (říjen). Průměrná cena by tak vyšla na 64 000 Kč. Naproti tomu pokud by celou investici uskutečnil hned na začátku, zaplatil by v průměru 68 000 Kč za unci, a pokud by čekal až do konce roku, vyšla by ho investice na 65 000 Kč za jeden kus. Pravidelné nákupy tak pomáhají snížit riziko špatného načasování a přinášejí klidnější přístup bez spekulací.

Zlato nekupujete na týden – pravidelnost přináší klid

U zlata se nikdy nedá s jistotou říci, jestli je právě teď cena výhodná. To, co dnes může působit jako drahý nákup, může být za pár měsíců naopak velmi dobrá cena. Pravidelným nákupem si člověk rozloží investici v čase a nemusí řešit, jestli zrovna trefil dno. Pokud například nakupuje každé čtvrtletí, jednou nakoupí dráž, jindy levněji, ale výsledná cena se zprůměruje. Takový přístup je klidnější, méně stresující a dlouhodobě rozumný.

Velikost slitků a cenový spread

Velikost slitku nebo mince hraje významnou roli v tom, kolik zaplatíte nad rámec samotné hodnoty kovu a jakou cenu za něj později dostanete při prodeji. U menších gramáží bývá rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou výraznější, což se odborně označuje jako spread (rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou v daný okamžik)​. U investičních slitků platí jednoduché pravidlo: čím větší hmotnost, tím výhodnější cena za gram. S větším slitkem totiž klesá výrobní i distribuční přirážka. 

Časté úvahy klientů nad investiční strategií:

1. Někteří klienti chtějí mít v portfoliu i „drobné“ slitky, které by šlo v budoucnu snadno po částech prodávat. Volí proto například 10 kusů 1g slitků místo jednoho desetigramového. Na první pohled to vypadá jako flexibilní řešení, ve skutečnosti však výrazně snižuje výnosnost. Za 10 jedno­gramových slitků zaplatí klient aktuálně 27 450 Kč, ale při výkupu dostane jen 22 800 Kč. Pokud by místo toho zvolil jeden 10g slitek, získá při výkupu stejnou částku (tedy 22 800 Kč), ale pořízení investice ho vyjde o několik tisíc méně (24 430 Kč). Při výběru velikosti slitku je proto rozumné zvažovat nejen budoucí prodej, ale i celkovou efektivitu nákupu.
   
   
2. Někteří klienti se snaží co nejvíce průměrovat nákupní cenu a rozhodnou se například kupovat každý měsíc dvougramový zlatý slitek. Tento přístup skutečně rozkládá investici v čase, ale je dobré mít na paměti, že i u dvougramových slitků zůstává rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou poměrně výrazný. Efektivnější proto může být nákup větší gramáže (například pěti gramů) jednou za dva měsíce. Tímto způsobem si investor zachová pravidelnost nákupů i průměrování ceny, přičemž zároveň dosáhne výhodnější ceny za gram.
   
   
3. Třetí častou úvahou klientů je jednorázový nákup většího slitku, například o hmotnosti 250 gramů. Taková volba zajistí nejlepší cenu za gram drahého kovu a zároveň minimální rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou. Prodej většího slitku je standardní záležitostí a jeho výkup bez problémů provede každý solidní obchodník. Je ale důležité přemýšlet o budoucím prodeji. Velký slitek nelze rozkrájet, a pokud budete potřebovat pouze část svých úspor (například na opravu auta nebo domu) nezbude než prodat slitek celý a najednou, i když by stačila jen menší část hodnoty.

Srovnání spreadu u zlatých slitků podle velikosti (25.4.2025)

Časování trhu: nejistá strategie s vysokým rizikem

Mnoho investorů zvažuje, zda není lepší počkat na pokles ceny zlata či stříbra a nakoupit větší množství jednorázově ve „správný čas“. Tato strategie může na první pohled působit rozumně, ale snažit se časovat trh nese značná rizika. Předvídat, kdy cena poroste a kdy klesne, je velmi obtížné – vyžaduje zkušenosti, informace a především štěstí.

I zkušení investoři často selžou, protože světové dění se mění nečekaně. Pandemie covidu-19, válka na Ukrajině, pády bank v roce 2023 (např. Silicon Valley Bank a Credit Suisse) nebo prudký nárůst inflace – to všechno jsou události, které dokážou během několika dnů nebo hodin obrátit vývoj cen naruby. Kdo čeká na „ideální okamžik“, může ho snadno propásnout.

Psychologie hraje v investování klíčovou roli. Když ceny rostou, lidé často podléhají dojmu, že je třeba rychle nakoupit, aby o růst nepřišli (tzv. FOMO efekt). Naopak při propadech panikaří a prodávají ve ztrátě. Dlouhodobě se správné načasování daří jen výjimečně. I proto je pro většinu investorů bezpečnější stavět strategii na pravidelnosti a trpělivosti, než se pokoušet „předběhnout trh“.

Za tým JEDNA UNCE

Václav Ketner

Článek vyjadřuje subjektivní názory autora článku. Nejedná se o investiční poradenství či doporučení. 

Ve starých penzijních fondech je aktuálně přes 400 miliard korun a spoří v něm dva miliony Čechů. Výnosnost těchto fondů je velice nízká a nedokážou porazit ani inflaci. Nejednou jsem slyšel o hodnotách začínajících nulou a zhodnocení bylo v desetinných číslech. Peníze v těchto fondech každoročně přicházejí o část své kupní síly a je velkou škodou to nezměnit. Na trhu je nepřeberné množství finančních poradců či institucí, až se v tom člověk ztrácí. Navíc je zde riziko protistrany. Výstižný je citát od Boa Diddleyho:

Chlap s plnicím perem Vás může okrást rychleji než chlap s pistolí. 

Já osobně mám rád investice, na které si člověk může sáhnout, a proto se stalo zlato volbou číslo jedna. Nikdo vám jej lusknutím prstu nevezme, jako by se mohlo stát u penzijních fondů. Nenařídí Vám, kdy jej máte prodat, kolik ho máte prodat a jak si máte spořit. Zlato je svobodné, anonymní a nenese riziko protistrany. Zkrachuje-li důlní společnost nebo prodejce zlata, nijak to neohrozí vaše zlaté rezervy a máte stále vše pevně ve vlastních rukou. Nebudete se muset postavit do fronty před banku, která bude mít zavřeno a člověk bude v nejistotě, co se stane s jeho úspory. 

Jak řekl kdysi Charles de Gaulle:

Zlato je strážcem hodnoty - par excellence

Z dlouhodobého hlediska zlato poráží inflaci a udržuje kupní sílu úspor. Navíc za posledních 20 let se k němu obrací čím dál více lidí a nakupují jej ve velkém také centrální banky. Jak se říká:

Když je zlato dobré pro banky, tak je stejně dobré také pro lidi.

Divoká geopolitická situace, ekonomická nejistota a bezprecedentní tištění nových nekrytých peněz, zajistilo během posledních 20ti let průměrné roční zhodnocení zlata o více než 9 %. Níže jsme pro vás připravili tabulku zhodnocení zlata v českých korunách.

Za posledních 20 let se zlato zhodnotilo o 512,65 %, což je velmi krásný výsledek. Za posledních 20 let byla průměrná roční inflace 3,49 % a zlato se průměrně zhodnocovalo o 9,0 %. Hravě tedy poráží inflaci a navíc se krásně zhodnocuje.

Prodejem fyzického zlata se zabýváme roky a naše prodeje se počítají na kila. V případě zájmu nás neváhejte oslovit. Se vším poradíme nebo navrhneme portfolio na míru. 

 +420 604 668 924, obchod@jednaunce.cz

Nedostatek stříbra

Trh se stříbrem se letos dostane opět pod velký tlak. Již 4 roky v řadě dochází k deficitu stříbra na trhu a už dlouho není odkud brát. Recyklace za posledních 10 let mírně stoupala ze 147 mil. uncí na 187 mil. uncí, ale naopak klesala důlní produkce z 897 mil. uncí na 837 mil. uncí (viz graf níže) a celkové dodávky jsou poslední desetiletí stejné, a to cca 1 mld. uncí stříbra. Otevření nového dolu trvá i desetiletí a zvyšování recyklace je náročné a nákladné.

Nabídka a poptávka v roce 2025

Dle analýzy nezávislé poradenské společnosti Metals Focus, která zasedala na výroční schůzi v New Yorku, bude v roce 2025 globální poptávka po stříbru 1,21 mld. uncí, zatímco důlní produkce se má navýšit pouze o 1 % na cca 846 mil. uncí. Dohromady s recyklací by na trhu mohlo být 1,04 mld. uncí stříbra a i letos dojde k velkému nedostatku fyzického stříbra. Celkově bude chybět až 177 mil. uncí.

Největší poptávku tvoří průmysl, kde se spotřeba neustále zvyšuje. Hlavními spotřebiteli je fotovoltaický průmysl následovaný automobilovým průmyslem. 

Bude další stříbrná horečka?

Důvodů, proč by stříbro mělo růst, je hned několik a můžete je zhlédnout ve videu 10 důvodů proč kupovat stříbro. 

Nejdůležitějším faktorem pro rok 2025 bude vysoký nedostatek fyzického stříbra na trhu. Velký tlak na stříbro jsme mohli vidět i v loňském roce a letos to vypadá obdobně. V roce 2024 se stříbro zhodnotilo o 31,6 % a chybělo mu jen 6,2 %, aby dohnalo skvělé výsledky zlata. Loňský rok jsme zakončili s cenou 699 Kč za troyskou unci stříbra a nyní se pohybujeme okolo 734 Kč.

Bude-li stříbro pokračovat v růstu stejným tempem, brzy „stříbrná horečka“ dorazí. Mnoho lidí kupuje různé typy investic, jakmile se o nich začne psát a jejich cena už je vysoko. Letošní rok bude tedy hrát ve prospěch stříbra. Jeho cena je stále nízká a v porovnání se zlatem je cena stříbra stále 88x menší a jeho potenciál vysoký.

V úvodu chci popřát všem milovníkům zlata a stříbra, investorům a sběratelům hodně pracovních i osobních úspěchů v novém roce 2025 a hlavně to zdraví.

Rok 2024 byl divoký a spousta zpráv ze světa nás nenechalo klidnými. Mnoho těchto událostí se podepsalo na pozitivním růstu zlata i stříbra a několikrát zlato překročilo svůj dosavadní rekord. 

Zlato

Průměrné roční zhodnocení zlata za posledních 20 let je něco málo přes 10 % (v českých korunách). Před 20 lety stála jedna troyská unce zlata 10 736,- Kč. Aktuální cena na nový rok se pohybuje okolo 64 400 Kč a zlato za tuto dobu narostlo o 499,85 %. 

Stříbro

Před 20 lety stála jedna troyská unce stříbra 177,- Kč. Dnes se cena zastavila na 715,- Kč. Celkové zhodnocení stříbra za toto období bylo 303,95 %. 

Z dlouhodobého hlediska nemám obavy o rostoucí křivku vzácných kovů a bude-li zhodnocení pokračovat stejným tempem jako doposud, tak v roce 2045 bude stát troyská unce zlata 386 303,- Kč a troyská unce stříbra 2 888,- Kč. 

Vážení investoři a sběratelé,

e-shop JEDNA UNCE pro vás funguje bez omezení a expedice zásilek bude probíhat během pracovních dnů:

23.12.2024 - všechny objednávky do 12:00h odesíláme ještě týž den.

24.-26.12.2024 - možnost objednávání, ale expedice bude probíhat 27.12.2024.

27.12.2024 - běžný provoz a objednávky do 12:00h odesíláme ještě týž den.

30.12.2024 - běžný provoz a objednávky do 12:00h odesíláme ještě týž den.

31.12.2024 - 1.1.2025 - možnost objednávání, ale expedice bude probíhat 2.1.2025.

2.1.2025 - běžný provoz a objednávky do 12:00h odesíláme ještě týž den.

Přejeme všem mnoho osobních i pracovních úspěchů a spoustu zlata a stříbra v novém roce 2025.

Za tým JEDNA UNCE

Václav Ketner

Spousta investorů sází na akciové trhy a na takové zlato pohlíží, jako na přežitek či zastaralý investiční nástroj. Dnes nebudeme srovnávat výhody či nevýhody těchto dvou investic, ale podíváme se na jednoduché srovnání čísel. 

Porovnáme výkonost nejznámějšího akciového indexu S&P 500 a zlata. Podíváme se na ně z dlouhodobého hlediska 20 let.

S&P 500
Patří k nejdůležitějším indexům světa a jeho historie sahá až do roku 1923. Jedná se o akciový index 500 největších obchodovaných firem v USA.  Investor tedy nakupuje podíly všech 500 firem a tím minimalizuje riziko ztráty (kdyby nějaká společnost zkrachovala) a maximalizuje výnos (průměruje výsledky lepších a slabších firem). V grafu jsme počítali výkonnost včetně dividend, abychom nikomu uměle nesnižovali výkonnost.

Zlato nemusíme našim komoditním čtenářům představovat a vzhůru na tabulku. 

Data v tabulce hovoří jasně a zlato je z pohledu zhodnocení téměř srovnatelné s akciovými trhy. Zlato tedy není přežitkem starších generací, ale opět nám ukazuje, že dokáže být bezpečným přístavem, pojistkou proti špatným ekonomickým a politickým rozhodnutím, ale také zajímavou hmatatelnou investicí s krásným růstovým potenciálem přes 10 %. 

Nedávno jsem zaslechl rčení, že na zlatu ještě nikdo nikdy nezbohatnul, ale také nikdo nikdy nezchudnul. Zlato obecně udržuje kupní sílu úspor a z dlouhodobého hlediska poráží inflaci. Koukli jsme tedy na inflaci posledních 20ti let a vyšla nám v průměru na 2,59 % za rok. Po odečtení inflace je průměrné roční zhodnocení zlata 8,3 % (měřeno v amerických dolarech).

Poslední dny je Bitcoin žhavým tématem a my se na něj podíváme trošku z jiného úhlu a srovnáme jej hlavně s největším konkurentem, zlatem.

Porovnání trhů

Bitcoin je virtuální měna, která se také „těží“ a má předem určené maximální množství na 21 000 000 BTC (Bitcoinů). Aktuálně je vytěženo cca 19 877 400 BTC a zbývá vytěžit 1 122 600. Současná cena jednoho BTC je 2 121 899 Kč, ale díky vysoké volatilitě se cena neustále rychle mění. Vypočítali jsme tedy cenu všech vytěžených a nevytěžených Bitcoinů a vložili hodnoty do grafu níže.

Zlato je sice ve fyzické podobě, ale díky tomu, že se jedná o nejznámější drahý kov na světě, máme určité statistiky o tom, kolik zlata bylo od počátku jeho poznání vytěženo. Podle Světové rady zlata (World Gold Council - WGC) bylo celkem vytěženo 208 874 tuny zlata. Prokázané nevytěžené zásoby zlata se odhadují na 52 000 tun. Zlato je velmi stálý a téměř nezničitelný kov, proto se počítá s tím, že jsou všechny zásoby stále k dispozici. Zlato se používalo na mince, šperky a jiné účely, ale my nebudeme brát v potaz vyšší ceny těchto produktů. Budeme operovat čistě se surovou gramáží, jež má minimální cenu podle světových komoditních burz. Přepočítali jsme tedy zásoby na troyské unce a vynásobili aktuální cenou na burze 61 441.7 za troyskou unci. 

V celkovém srovnání vytěžených a nevytěžených zásob vidíme, že zlato zaujímá 92 % a Bitcoin 8 % trhu. Jak jsme zmínili, srovnání je vyjádřeno v penězích.

Je Bitcoin bublina nebo zlato přežitek minulých generací?

Bitcoin
Nepochybujeme o tom, že kryptoměny si najdou své místo na trhu, ale stále jsme názoru, jako kdysi řekl jeden z nejznámějších investorů Warren Buffett (přezdívaný jako věštec z Omahy), že každá nová technologie si projde bublinovým efektem a nejprve vyletí nahoru, poté spadne úplně na dno a až následně uvidíme, která z těchto technologií či společností byla ta pravá a jaká je její reálná cena. 

Uvedeme nejznámější příklady:

Pravděpodobně nejvýznamnější vynález 20. století byl automobil. V automobilové „horečce“ vzniklo v Americe přes dva tisíce automobilek. Automobily si našli své silné místo na trhu a dnes jej vlastní obrovské množství lidí. Přesto však napočítáme na prstech jedné ruky, kolik automobilek v USA přežilo dodnes.

Internetová bublina 1996 - 2001 bylo období, kdy masivně vzrostlo používání internetu a internetové společnosti vznikaly a rostly jako houby po dešti. Warren Buffett na přednášce v Sun Valley roku 1999 upozorňoval na přehnané nacenění firem, ale novodobí milionáři omámení internetovou horečkou a novou technologií, brali jeho výroky za zastaralé a viděli jen příchod nového věku. Vystřízlivění přišlo o dva roky později a celkově trh klesl o 75 % celkové hodnoty.

Podobných příkladů nalezneme v historii hodně, například když vznikaly první železnice, elektrifikace, letadla apod. Většina lidí investujících do nových technologií z nich užitek nemají, protože si projdou bublinovým efektem a jen málo jich přežije a vydělá.

Zlato
Zlato fungovalo po tisíce let, jako měna mnoha států. Tvrdá měna s pevnou vnitřní hodnotou. Zlato bylo prověřeno mnohými civilizacemi, finančními reformami, ekonomickými a politickými otřesy a vždy vyšlo jako vítěz. Nevidím tedy důvod, proč by nemohlo lidem sloužit nejméně dalších tisíc let. 

Po ukončení zlatého standardu v roce 1971 je cena zlata určována podle nabídky a poptávky. V těchto letech vznikaly první mince investičního charakteru, jako byl Krugerrand apod. Státům se tedy konečně podařilo odříznout zlato od fiat měny a mají volnou ruku v tom, kolik peněz mohou vytisknout. Z nedůvěry k současnému monopolu na peníze se lidé obrátili opět na zlato, které z dlouhodobého hlediska udržuje kupní sílu úspor. Stejně, jako si naše babičky ukládali zlaté mince na horší časy, můžeme si i my uložit zlato doma a neztratit kupní sílu úspor.

Z grafů zlata i vnímání všech generací a národností vidíme, že jeho cena i prodeje rostou a dostává se více do povědomí všem cenovým kategoriím lidí. Má několik shodných faktorů jako kryptoměny, ale jeho hlavní předností je fyzická podoba. Mnoho z nás má peníze investovány v bankách či jiných společnostech a produktech, ale jako správná diverzifikace je fyzické zlato dokonalé. Peníze v bankách jsou jednoduše řečeno „pevně v rukou státu“ a v případě jeho problému o ně přijdeme lusknutím prstu (viz. řecká krize, kdy lidé přišli o 80 % úspor). Na kryptoměnu stát nedosáhne, ale stále k ní potřebujeme počítač, chceme-li ji směnit neobejdeme se bez bankovního účtu a je zde vždy riziko hacknutí PC. V dnešní době se navíc krádeže přesunuli na internet a například škoda vzniklá při internetovém podvodu je 2,6x vyšší, než při klasickém vloupání. 

Výhody, nevýhody a shodné faktory zlata a Bitcoinu

Zlato a Bitcoin je často v mnoha ohledech spojováno a je pravdou, že mají některé důležité vlastnosti shodné, jako je decentralizace či anonymita. Naopak mají také významné odlišující faktory ve vnitřní hodnotě, volatilitě nebo fyzické a virtuální podobě.

Kliknutím na graf jej lze zvětšit.

Inflace jako dobrý sluha nebo zlý pán?

Ve většině případů je inflace obávaná a nežádoucí, hlavně když se jedná o úspory. Pokud by byla inflace 5 % po dobu 10 let, ztratili bychom polovinu hodnoty svých úspor. Tento systém funguje i převráceně a každé procento inflace snižuje hodnotu peněz, ale také hodnotu dluhu. Při vysoké inflaci si nejvíce mnul ruce stát, jehož dluh například v roce 2022 dosahoval 2,7 bilionu korun. Průměrná inflace v tomto roce byla 15,1 % a stát tímto „umazal“ ze svého dluhu cca 408 miliard korun. 

Úvod k ceně stříbra

V minulosti už se několikrát stalo, že cena stříbra vystoupala nahoru a následně prudce klesla. Rekordní cena stříbra byla v roce 2011, která v průměru dosahovalo více než 35 USD/oz a za dalších 7 let se obchodovala za méně než polovinu. V roce 2011 panovala malá stříbrná horečka a například stříbrných investičních mincí Wiener Philharmoniker se prodalo neuvěřitelných 17 873 721 kusů. Podobně na tom byly i jiné mincovny. Mincí American Eagle se prodalo více než 40 milionů a Maple Leaf více než 23 milionů. 

Letošní průměrná cena stříbra je vyšší a pohybuje se okolo 27,79 USD/oz a každý si říká, zda nebude další stříbrná horečka a cena následně neklesne. Na druhou stránku, jednou stříbro vyletí nahoru a pro změnu každý chce být u toho.  

Inflace má pozitivní vliv na cenu stříbra

Cenu stříbra nejvíce ovlivňuje obchodování na burze, ale pokud bude cena nižší, než náklady na důlní produkci, přestanou těžaři stříbro prodávat. Proto musí být cena dlouhodobě o něco vyšší, než důlní náklady. Tím se dostáváme k inflaci, která v posledních letech výrazně ovlivnila náklady na těžbu. Například v Severní Americe se cena na produkci jedné troyské unce zvedla o 5,35 USD z 14,09 USD z roku 2021 na 19,44 USD v roce 2023. Výrazný nárůst byl také v Rusku a přilehlých státech, kde se cena ve stejném období zvedla o 8,12 USD. 

Průměrná cena stříbra na burze se v roce 2023 pohybovala okolo 23,4 USD za troyskou unci. Inflace se stále propisuje do těžebních nákladů a zvyšuje cenu produkce stříbra. Náklady dolů se také navyšují používáním modernějších a dražších technologií k urychlení těžby, aby uspokojili narůstající poptávku z průmyslu po šedivém kovu. 

K menší korekci stříbra tedy může dojít, ale nepředpokládám, že by se obchodovalo za ceny z let 2014 - 2020.

Stále platí, že nejbezpečnější metodou nakupování stříbra či jiných investic je DCA (Dollar cost averaging). Strategie spočívá v pravidelných nákupech (nejlépe několik let) a průměrovat tak cenu nákupů. Poprvé tento termín použil Benjamin Graham ve své knize Inteligentní investor z roku 1949. Metoda je stále uznávaná a dodnes ji mnozí využívají. 

Hezký večer všem sběratelům a investorům,

společnost Temu a jí podobné často cílí na náš trh a nezřídka se zaměřují na sběratelské potřeby. Její činnost byla zahájena roku 2022 v USA a o rok později rozšířila svou působnost také do Evropy. Nabízí nepřeberné množství zboží od oblečení, hraček, elektroniky, potřeb do domácnosti, nářadí až po námi zmiňované sběratelské potřeby. V Evropě je úspěšná hlavně díky strategii velmi nízkých cen. V září aktivně využilo služeb Temu 92 milionů lidí, uvedla EK (Evropská komise). Nyní EK začala společnost Temu vyšetřovat a podezřívá ji, že se dostatečně nesnaží zabránit prodeji nelegálních a potenciálně nebezpečných výrobků. Tím se dostáváme k tématu, koho vybrat při nákupu sběratelských potřeb. Shrneme si základní údaje o společnostech:

V první řadě by se každý sběratel měl zaměřit na cenu sbírky a porovnat ji s rizikem poškození v případě nekvalitních sběratelských potřeb. Společnost Temu nemůže zaručit nezávadnost produktů a výrobky, které jsou vyrobeny velmi levně se změkčovadly a kyselinami, mohou nenávratně poškodit sbírku. Mince mohou nehezky zoxidovat a bankovky, zámky či dokumenty se mohou dokonce přilepit na fólii, kde může zůstat část inkoustu a stanou se bezcenné. U profesionálních sběratelských potřeb se vám to nikdy nestane. Navíc jsou vyrobeny s ohledem na dlouhodobou archivaci a jsou maximálně odolné proti stárnutí. 

Námi nabízené sběratelské produkty jsou od světoznámých výrobců s dlouholetou tradicí, kteří si velmi pečlivě hlídají kvalitu výrobků a hlavně nezávadnost. Dobré jméno společností je na prvním místě a nestane se vám, že byste o ní za pár let neslyšeli a vznikla by někde opodál nová. 

Společnost Leuchtturm je zlatá střední cesta a mezi sběrateli se stala dobrým standardem. V nabídce má více než 6 000 výrobků a i když vyrábí v Číně, pečlivě si dohlíží na kvalitu. 

Rodinný podnik Lindner založil nadšený filatelista August Lindner a dnes ji zodpovědně řídí 4. generace rodiny. Pověst podniku je pro ně na prvním místě a velká část zboží se vyrábí přímo v Německu a je tak plně pod kontrolou. Díky tomu je cena mírně vyšší, ale za to odpovídá kvalitě. 

Děkuji všem za pozornost a přeji hodně úspěchů ve sbírání a investování.

S úctou Václav Ketner