Zlato se může znovu dostávat do pozice strategického aktiva v mezinárodním obchodě a v rezervách centrálních bank. V posledních letech se stále častěji objevuje úvaha, že část světového obchodu – například v oblasti energetických surovin – nemusí být do budoucna vypořádávána pouze v amerických dolarech, ale v některých případech také prostřednictvím fyzického zlata.
Důvodem je především rostoucí nedůvěra k některým měnám, riziko sankcí, možnost zmrazení devizových rezerv a také dlouhodobé znehodnocování peněz v důsledku měnové politiky centrálních bank. Právě na tento širší posun upozorňuje také článek publikovaný na serveru Kurzy.cz.
Nejde přitom o tvrzení, že by zlato mělo okamžitě nahradit dolar. Podstatnější je samotný trend: část světa hledá vedle amerického dolaru další formu rezervy, která není závazkem žádné konkrétní vlády ani centrální banky.
Deutsche Bank: zlato jako geopolitická rezerva
Druhá část úvahy se opírá o analýzu Deutsche Bank. Ta upozorňuje, že rostoucí význam zlata nemusí být pouze otázkou měnové teorie, ale především geopolitiky. Některé centrální banky, zejména v rozvíjejících se zemích, postupně snižují závislost na americkém dolaru a zvyšují podíl zlata ve svých rezervách.
Pokud by tyto země směřovaly například k vyššímu podílu zlata v rezervách, mohlo by to podle modelových scénářů Deutsche Bank znamenat výrazně vyšší cenu zlata. V jednom ze scénářů banka pracuje s možností ceny kolem 8 000 USD za troyskou unci. V růstovějším scénáři se v tabulce objevuje i úroveň kolem 14 000 USD za unci.
Deutsche Bank ve svém modelu pracuje se čtyřmi variantami vývoje devizových rezerv rozvíjejících se trhů: výrazný pokles na 2,5 bilionu USD, pokles na 5 bilionů USD, stabilní úroveň kolem 8 bilionů USD a růst rezerv na 10 bilionů USD.
Současně sleduje různé podíly zlata na celkových rezervách – od 15 % až po 40 %. Nižší úrovně (15-20 %) přibližně odpovídají dnešnímu stavu centrálních bank rozvíjejících se zemí jako celku. Vyšší podíl by naopak znamenal návrat k historicky silnější roli zlata v měnovém systému.
Jak by se mohla měnit cena zlata při vyšším podílu v rezervách centrálních bank
Tabulka ukazuje modelované ceny zlata v USD za troyskou unci podle toho, jak velké budou devizové rezervy centrálních bank rozvíjejících se trhů a jaký podíl v nich bude tvořit zlato.
| Vývoj devizových rezerv rozvíjejících se trhů | 15 % zlata | 20 % zlata | 25 % zlata | 30 % zlata | 35 % zlata | 40 % zlata |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Výrazný pokles rezerv (2,5 bilionu USD) |
1 700 | 2 200 | 2 700 | 3 300 | 3 900 | 4 600 |
| Pokles devizových rezerv (5 bilionů USD) |
2 800 | 3 700 | 4 600 | 5 600 | 6 700 | 8 000 |
| Stabilní devizové rezervy (8 bilionů USD) |
4 000 | 5 300 | 6 700 | 8 100 | 9 800 | 11 600 |
| Růst devizových rezerv (10 bilionů USD) |
4 800 | 6 300 | 8 000 | 9 800 | 11 700 | 14 000 |
Co z tabulky vyplývá?
V méně příznivém scénáři, kdy by devizové rezervy rozvíjejících se zemí klesly na 5 bilionů USD a centrální banky by současně chtěly držet 40 % rezerv ve zlatě, odpovídalo by to podle modelu ceně zlata kolem 8 000 USD za unci.
Nejvýraznější scénář v tabulce počítá s růstem rezerv na 10 bilionů USD a 40% podílem zlata. V takovém případě model ukazuje cenu kolem 14 000 USD za troyskou unci.
Jde však o modelový scénář, nikoli o jistou předpověď budoucí ceny.
Zlato není jen o procentuálním zhodnocení
Předpovídání budoucí ceny zlata je vždy nejisté a do značné míry spekulativní. Pro konzervativního investora proto nemusí být nejdůležitější krátkodobý odhad ceny, ale spíše dlouhodobý trend, stabilita a role zlata jako ochranného prvku portfolia.
Zlato v tomto pojetí není nástrojem krátkodobé spekulace, ale spíše dlouhodobou rezervou, kterou lze budovat postupně. U fyzického zlata proto dává smysl pravidelný nákup v čase a průměrování nákupní ceny – tedy princip známý jako DCA (Dollar-Cost Averaging).
Zajímavost: nezávislost fyzického zlata
V minulosti byla nezávislost zlata vnímána zcela přirozeně. Zlato nebylo pouze komoditou, ale také univerzálním uchovatelem hodnoty, který nebyl závislý na bance, státu ani měnové politice. Takto uložené „zlaté peníze“ si dokázaly uchovat hodnotu napříč generacemi – na rozdíl od běžných papírových měn, jejichž kupní síla se v čase postupně mění.
Fyzické zlato nelze „zmrazit“ stejným způsobem jako bankovní účet. Stejně tak nelze zničit jeho kupní sílu prostým vytvořením dalších nových peněz. Pokud dojde ke krizi bankovního systému, zmrazení úspor, sankcím nebo jiným mimořádným událostem, peníze uložené v systému mohou být dočasně nedostupné – a v krajním případě i zabaveny.
Fyzické zlato naproti tomu zůstává majetkem, který nelze znehodnotit nebo zabavit lusknutím prstu. Je mimo běžný finanční systém pod vaší plnou kontrolou.
Zlato proto není jen otázkou výnosu. Je také otázkou nezávislosti, dlouhodobé stability a svobody rozhodovat o vlastním majetku.
JEDNA UNCE – píšeme o zlatu srozumitelně.
Děkuji za vaši pozornost a důvěru. Vážím si každého čtenáře, který se zajímá o skutečnou hodnotu věcí.
Mým cílem je mluvit o zlatu a stříbru jednoduše a srozumitelně – ukázat jejich krásu i to, že investování do drahých kovů není žádná věda.
„Investování není raketové inženýrství, kde člověk s IQ 160 poráží toho s IQ 130.“
– Warren Buffett, přezdívaný věštec z Omahy
Zlato dlouhodobě funguje jako spolehlivá pojistka v době politických nejistot i ekonomických otřesů. Chrání hodnotu úspor a poskytuje jistotu v obdobích, kdy papírové měny ztrácejí důvěru. Investice do zlata byly běžné pro generace před námi a nezapomínejme, že skutečná hodnota nespočívá v papíru, ale v trvalé hodnotě, kterou drahé kovy představují.
Pokud budete s čímkoli potřebovat pomoci, neváhejte se na mě obrátit – rád vše jasně a bez složitostí objasním.
Děkuji za vaši pozornost a přeji mnoho úspěchů ve sbírání i investování.
Článek vyjadřuje subjektivní názory autora. Nejedná se o investiční poradenství ani investiční doporučení.