Jedním ze způsobů, jak se dívat na inflaci, jsou čísla Českého statistického úřadu, který za loňský rok vyčíslil inflaci na 2,5 %. Zní to klidně, téměř „normálně“. Jenže podobná statistika z podstaty věci nedokáže zachytit všechny proměnné – a některé se možná ani přesně měřit nedají. Ve skutečnosti tak může být inflace pro běžného člověka výrazně vyšší, než jak ji vidíme v tabulkách.
Zhoršování kvality bez zdražení
První věc, která se do statistik ve velké míře nevejde, je kvalita. Každý z nás si mohl všimnout, že dnes řada potravin nechutná jako dřív: čokoláda je jiná, kakao často nahrazují levnější alternativy, do salátových dresinků jde méně oleje, káva a čaj bývají „tenčí“ – a podobně by šlo pokračovat i u hygienických potřeb, kosmetiky a dalších výrobků. Cena zůstala podobná, ale to, co za ni reálně dostáváme, je slabší.
Menší balení za stejné peníze
Druhý faktor je velikost balení. Výrobci často zvolí nenápadnou taktiku: kvalitu nechají zhruba stejnou, ale produkt potichu zmenší. V regálu to na první pohled vypadá stejně, cenovka taky – jen domů si odnášíte méně. A to je inflace, jen jiným kanálem.
Neviditelná inflace ve službách
Stejně tak bychom mohli „měřit“ i služby. Dřív, když byl člověk nespokojený, dovolal se po čase živému operátorovi, situaci vysvětlil a vyřešil ji. Dnes často narážíme na automatizaci a umělou inteligenci: u jednoduchých dotazů může být rychlá, ale ve chvíli, kdy řešíte něco složitějšího, strávíte tím mnohdy násobně více času. Cena služby je stejná, ale váš skutečný náklad roste – ať už ve formě času, energie, nebo frustrace.
V USA například běží průzkumy spokojenosti se službami v restauracích (kvalita jídla a pití, správnost objednávky, rychlost, obsluha apod.). Výsledek? Kvalita napříč kategoriemi klesla v průměru o několik procentních bodů. Jinými slovy: šetří se na personálu, potravinách, servisu – a zákazník dostává méně, i když platí stejně (nebo více).
Inflace je vyšší, než říká papír
A tady se dostáváme k podstatě: když se díváme na statistiky a zároveň vidíme, že „aktiva rostou“, často to nevypovídá jen o tom, že firmy jsou zázračně lepší. Často to jen ukazuje, že hodnota měny klesá. Ceny mohou působit relativně stabilně, ale kvalita a služby se zhoršují – a reálná kupní síla mizí.
Když tedy slyšíme „inflace 2,5 %“, ale současně se nám služby zhorší třeba o 4 % a balení se zmenší o 8 %, jsme ve skutečnosti na úplně jiných číslech. Nejsou snadno měřitelná – ale všichni je cítíme. Navzdory hezkým tabulkám.
A zlato? To často jen tiše zrcadlí, jak rychle peníze ztrácejí kupní sílu.
JEDNA UNCE – píšeme o zlatu srozumitelně.
Děkuji za vaši pozornost a důvěru. Vážím si každého čtenáře, který se zajímá o skutečnou hodnotu věcí.
Mým cílem je mluvit o zlatu a stříbru jednoduše a srozumitelně – ukázat jejich krásu i to, že investování do drahých kovů není žádná věda.
„Investování není raketové inženýrství, kde člověk s IQ 160 poráží toho s IQ 130.“
– Warren Buffett, přezdívaný věštec z Omahy
Zlato dlouhodobě funguje jako spolehlivá pojistka v době politických nejistot i ekonomických otřesů. Chrání hodnotu úspor a poskytuje jistotu v obdobích, kdy papírové měny ztrácejí důvěru. Investice do zlata byly běžné pro generace před námi a nezapomínejme, že skutečná hodnota nespočívá v papíru, ale v trvalé hodnotě, kterou drahé kovy představují.
Pokud budete s čímkoli potřebovat pomoci, neváhejte se na mě obrátit – rád vše jasně a bez složitostí objasním.
Děkuji za vaši pozornost a přeji mnoho úspěchů ve sbírání i investování.
Článek vyjadřuje subjektivní názory autora článku. Nejedná se o investiční poradenství či doporučení.