Co žene cenu zlata vzhůru? Inflace, nejistota i důvěra

Investice do zlata a stříbra zažily v posledních letech mimořádný zájem ze strany investorů i běžných občanů. Důvodem byla především nejistota na trzích a vysoká inflace, které výrazně snížily kupní sílu peněz.

V roce 2022 dosáhla inflace v České republice průměrně 15,1 %, což byla třetí nejvyšší hodnota v novodobé historii. Současně došlo k rekordnímu růstu cen energií a dalším geopolitickým šokům, především po invazi Ruska na Ukrajinu na jaře 2022. Tyto události vedly k útěku investorů do bezpečných aktiv, což se projevilo skokovým růstem ceny zlata.

Zlato v té době lámalo rekordy a atakovalo historická maxima. Zároveň centrální banky po celém světě nakoupily přes 1 136 tun zlata, což byl nejvyšší objem za posledních 55 let.

V reakci na prudkou inflaci začaly centrální banky (ČNB a následně Fed) zvyšovat úrokové sazby. Tento krok krátkodobě posílil měny a ochladil finanční trhy. Přesto zájem o drahé kovy zůstal vysoký.

V roce 2023 inflace v Česku klesla na průměrných 10,7 % a v roce 2024 dokonce na 2,4 %, což je nejnižší hodnota od roku 2018. Navzdory poklesu inflace zlato nadále posilovalo a v roce 2024 zaznamenalo extrémní zhodnocení. V českých korunách vzrostla jeho cena o 37,8 %.

Tento vývoj potvrzuje, že investoři vnímají zlato jako spolehlivou ochranu proti ztrátě hodnoty peněz, a to i v době, kdy inflace zpomaluje.

Pravidelné investování (Dollar-Cost Averaging)

Nejjednodušší a nejbezpečnější strategií pro nákup drahých kovů je pravidelné investování, neboli postupné přikupování v čase. Tato metoda se v angličtině označuje jako dollar-cost averaging a v češtině se hovoří o průměrování nákupní ceny. Princip spočívá v tom, že investor nenakoupí vše najednou, ale rozloží investice na delší období (např. nakupuje každý měsíc nebo čtvrtletně určitou část zlata či stříbra). Díky tomu průměruje nákupní cenu a snižuje riziko, že nakoupí celé množství za nevýhodnou vysokou cenu těsně před poklesem trhu​. Častější nákupy zpravidla vedou k lepšímu zprůměrování ceny, takže platí, že čím častěji nakupujete, tím férovější cenu v průměru získáte. Tato strategie eliminuje emoce a snahu trefit se do „nejlepšího“ momentu – místo toho investujete disciplinovaně a dlouhodobě.

Pravidelné nákupy eliminují riziko špatného načasování

Cena zlata se přirozeně vyvíjí a často kolísá v rozmezí několika tisíc korun i během jednoho roku. Pokud se například investor rozhodne nakupovat čtyřikrát ročně po jedné unci, může i bez odhadu „správného momentu“ dosáhnout férové průměrné ceny. V modelovém příkladu by investor nakoupil za ceny 68 000 Kč (leden), 60 000 Kč (duben), 63 000 Kč (červenec) a 65 000 Kč (říjen). Průměrná cena by tak vyšla na 64 000 Kč. Naproti tomu pokud by celou investici uskutečnil hned na začátku, zaplatil by v průměru 68 000 Kč za unci, a pokud by čekal až do konce roku, vyšla by ho investice na 65 000 Kč za jeden kus. Pravidelné nákupy tak pomáhají snížit riziko špatného načasování a přinášejí klidnější přístup bez spekulací.

Zlato nekupujete na týden – pravidelnost přináší klid

U zlata se nikdy nedá s jistotou říci, jestli je právě teď cena výhodná. To, co dnes může působit jako drahý nákup, může být za pár měsíců naopak velmi dobrá cena. Pravidelným nákupem si člověk rozloží investici v čase a nemusí řešit, jestli zrovna trefil dno. Pokud například nakupuje každé čtvrtletí, jednou nakoupí dráž, jindy levněji, ale výsledná cena se zprůměruje. Takový přístup je klidnější, méně stresující a dlouhodobě rozumný.

Velikost slitků a cenový spread

Velikost slitku nebo mince hraje významnou roli v tom, kolik zaplatíte nad rámec samotné hodnoty kovu a jakou cenu za něj později dostanete při prodeji. U menších gramáží bývá rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou výraznější, což se odborně označuje jako spread (rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou v daný okamžik)​. U investičních slitků platí jednoduché pravidlo: čím větší hmotnost, tím výhodnější cena za gram. S větším slitkem totiž klesá výrobní i distribuční přirážka. 

Časté úvahy klientů nad investiční strategií:

1. Někteří klienti chtějí mít v portfoliu i „drobné“ slitky, které by šlo v budoucnu snadno po částech prodávat. Volí proto například 10 kusů 1g slitků místo jednoho desetigramového. Na první pohled to vypadá jako flexibilní řešení, ve skutečnosti však výrazně snižuje výnosnost. Za 10 jedno­gramových slitků zaplatí klient aktuálně 27 450 Kč, ale při výkupu dostane jen 22 800 Kč. Pokud by místo toho zvolil jeden 10g slitek, získá při výkupu stejnou částku (tedy 22 800 Kč), ale pořízení investice ho vyjde o několik tisíc méně (24 430 Kč). Při výběru velikosti slitku je proto rozumné zvažovat nejen budoucí prodej, ale i celkovou efektivitu nákupu.
   
   
2. Někteří klienti se snaží co nejvíce průměrovat nákupní cenu a rozhodnou se například kupovat každý měsíc dvougramový zlatý slitek. Tento přístup skutečně rozkládá investici v čase, ale je dobré mít na paměti, že i u dvougramových slitků zůstává rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou poměrně výrazný. Efektivnější proto může být nákup větší gramáže (například pěti gramů) jednou za dva měsíce. Tímto způsobem si investor zachová pravidelnost nákupů i průměrování ceny, přičemž zároveň dosáhne výhodnější ceny za gram.
   
   
3. Třetí častou úvahou klientů je jednorázový nákup většího slitku, například o hmotnosti 250 gramů. Taková volba zajistí nejlepší cenu za gram drahého kovu a zároveň minimální rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou. Prodej většího slitku je standardní záležitostí a jeho výkup bez problémů provede každý solidní obchodník. Je ale důležité přemýšlet o budoucím prodeji. Velký slitek nelze rozkrájet, a pokud budete potřebovat pouze část svých úspor (například na opravu auta nebo domu) nezbude než prodat slitek celý a najednou, i když by stačila jen menší část hodnoty.

Srovnání spreadu u zlatých slitků podle velikosti (25.4.2025)

Časování trhu: nejistá strategie s vysokým rizikem

Mnoho investorů zvažuje, zda není lepší počkat na pokles ceny zlata či stříbra a nakoupit větší množství jednorázově ve „správný čas“. Tato strategie může na první pohled působit rozumně, ale snažit se časovat trh nese značná rizika. Předvídat, kdy cena poroste a kdy klesne, je velmi obtížné – vyžaduje zkušenosti, informace a především štěstí.

I zkušení investoři často selžou, protože světové dění se mění nečekaně. Pandemie covidu-19, válka na Ukrajině, pády bank v roce 2023 (např. Silicon Valley Bank a Credit Suisse) nebo prudký nárůst inflace – to všechno jsou události, které dokážou během několika dnů nebo hodin obrátit vývoj cen naruby. Kdo čeká na „ideální okamžik“, může ho snadno propásnout.

Psychologie hraje v investování klíčovou roli. Když ceny rostou, lidé často podléhají dojmu, že je třeba rychle nakoupit, aby o růst nepřišli (tzv. FOMO efekt). Naopak při propadech panikaří a prodávají ve ztrátě. Dlouhodobě se správné načasování daří jen výjimečně. I proto je pro většinu investorů bezpečnější stavět strategii na pravidelnosti a trpělivosti, než se pokoušet „předběhnout trh“.

Za tým JEDNA UNCE

Václav Ketner

Článek vyjadřuje subjektivní názory autora článku. Nejedná se o investiční poradenství či doporučení.