Poplatky spojené s investicemi: zlato, fondy a dědictví

Zhodnocení investic lze obecně sledovat prostřednictvím grafů, které jsou dnes dostupné téměř všude. S reálným investováním však souvisejí také poplatky, a právě na ty mnozí investoři zapomínají, nebo o nich vůbec nevědí. Některé společnosti je navíc nezveřejňují příliš transparentně. V tomto článku se na všechny tyto náklady podíváme podrobněji.

 

1. Poplatky při investici do fyzických drahých kovů

Grafy ceny zlata na burzách ukazují hodnotu kovu ve své nezpracované podobě, tedy bez nákladů spojených s jeho výrobou, zpracováním a distribucí. Nejedná se o cenu, za kterou lze běžně pořídit investiční zlato či stříbro u obchodníků. K burzovní ceně je proto nutné připočítat takzvané premium – tedy přirážku, která zahrnuje náklady na výrobu slitku nebo mince, distribuci, pojištění a obchodní marži atd.

Druhým důležitým pojmem je spread – rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou v daný okamžik. Jinými slovy: pokud dnes investiční zlato koupíte, ale hned jej prodáte zpět, obdržíte nižší částku. Tento rozdíl představuje spread. Zahrnuje nejen výše zmíněné premium, ale i aktuální tržní situaci, likviditu a obchodní politiku daného prodejce.

V tabulce níže uvádíme konkrétní příklady rozdílů mezi nákupní a výkupní cenou u různých hmotnostních kategorií slitků u nás v obchodě (25.4.2025). U nižších gramáží se do ceny výrazně promítají výrobní náklady, zatímco u větších hmotností tento vliv postupně klesá.

Hmotnost	Prodejní cena (Kč)	Výkupní cena (Kč)	Spread (%)
1 g	2 745	2 283	20 %
2 g	5 259	4 567	15 %
5 g	12 507	11 417	9,6 %
10 g	24 430	22 833	7 %
20 g	48 208	45 667	5,6 %
1 oz (31,1 g)	74 578	71 011	5 %

Pokud nepočítáme náklady na uskladnění a uchováváme kov doma pod vlastní kontrolou, jak podrobněji rozebíráme v článku Zlato doma vs. v bance, pak jediným přímým nákladem spojeným s nákupem fyzického drahého kovu zůstává spread. Vezmeme-li jako příklad standardní slitek o hmotnosti jedné trojské unce, kde se rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou pohybuje kolem 5 %, zjistíme, že v porovnání s jinými investičními nástroji nejde o vysokou částku. Naopak, fyzické zlato může být z dlouhodobého hlediska nákladově výhodnější než například u investiční společnosti.

 

2. Poplatky za investování do podílových fondů

V České republice působí celá řada investičních společností, které nabízejí své produkty a my se podíváme výhradně na jejich nákladovou stránku.

• Nezřídka se setkáme se vstupními poplatky ve výši 1 %, 2 % nebo 3 %, ale není výjimkou, že si některé velké společnosti účtují i 5 %. Porovnáme-li tato procenta s náklady na nákup fyzických drahých kovů, pak zjistíme, že částku, kterou zaplatíte u některých podílových fondů hned na začátku, představuje u fyzického zlata celkový náklad za celý obchod, a to včetně výroby, distribuce i marže.
• Dalšími náklady jsou každoroční poplatky za správu fondu, které se běžně pohybují mezi 1 až 2 % ročně. S těmito poplatky je třeba počítat každý rok po celou dobu trvání investice.
• Většina investičních společností si po ukončení investice neúčtuje výstupní poplatek. I přesto je vhodné vždy si podmínky konkrétního fondu nebo brokera ověřit, protože některé výstupní poplatky mohou být skryté nebo časově vázané.

Spread u investičních kovů může na první pohled působit jako vysoký náklad, při srovnání s poplatky investičních fondů však často vychází výhodněji.

 

3. Dědictví a poplatky

Fyzické drahé kovy

Darování bez písemné smlouvy
Podle českého občanského zákoníku je možné darovat movitou věc, jako je například zlatá mince, i bez písemné smlouvy, za předpokladu, že k darování dojde současně s fyzickým předáním. Jinými slovy: pokud někomu osobně předáte zlatou minci s tím, že ji darujete a obdarovaný ji přijme, je takové darování právně platné, i když nebylo nic sepsáno.

Pokud by však měl být předmět darován až později nebo jej dárce v danou chvíli nemá u sebe, zákon už požaduje písemnou formu. U cennějších věcí, jako jsou drahé kovy, je navíc vždy vhodné si darování nějakým způsobem doložit. Například jednoduchým písemným potvrzením nebo svědectvím třetí osoby. Bez něj totiž může být později obtížné prokázat, že k darování opravdu došlo. To platí jak pro obdarovaného, tak pro ostatní dědice.

Zlatá mince v dědickém řízení
V případě úmrtí majitele je třeba zlatou minci jakožto součást pozůstalosti řádně zaevidovat a ocenit. Notář ji následně zohlední při rozdělování dědictví a buď ji rozdělí mezi dědice nebo započítá do podílu konkrétní osoby. Hodnota mince se promítne i do výpočtu notářské odměny.

V praxi se však občas stává, že se cenné předměty (například mince či slitky) k notáři vůbec nedostanou. Dědicové si je mezi sebou rozdělí neoficiálně, často s úmyslem vyhnout se dodatečným poplatkům. Je však důležité vědět, že takové jednání je v rozporu se zákonem. Účastníci dědického řízení mají povinnost oznámit a přiznat veškerý majetek zůstavitele. 

 

Fondy 

Na rozdíl od zlaté mince nebo sběratelské sbírky je investice do fondu vedená výhradně elektronicky, neexistuje ve fyzické podobě. Podílové listy, účast v penzijním fondu nebo prostředky v doplňkovém penzijním spoření jsou vždy evidovány na konkrétní jméno a uloženy u správce fondu či depozitáře. Nelze je tedy „předat z ruky do ruky“ jako zlatý slitek. Jakýkoli převod vyžaduje administrativní úkon.

Po smrti investora přechází podílové listy automaticky do dědického řízení, obdobně jako například bankovní účet. Jejich hodnota se stanovuje k datu úmrtí na základě aktuální tržní ceny. Po ukončení řízení mohou být:

• převedeny na konkrétního dědice,

• nebo odprodány a peníze následně rozděleny mezi dědice.

Z výnosu z prodeje se obvykle odvádí 15 % daň z příjmu, pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození. Daň se neplatí v případě, že byly podílové listy drženy déle než 3 roky a dědic je hned neprodá, ale ponechá si je. Je třeba počítat také s odměnou notáři, která se vypočítává z celkové hodnoty pozůstalosti, včetně investičních aktiv.

 

Doplňkové penzijní spoření (3. pilíř)

U penzijního spoření záleží na tom, zda byla ve smlouvě uvedena oprávněná osoba:

• Byla určena oprávněná osoba: prostředky jsou vyplaceny přímo této osobě a nejdou přes dědické řízení.

• Nebyla určena oprávněná osoba: penzijní prostředky se stávají součástí pozůstalosti a řeší se klasicky v rámci dědictví. Při výplatě formou jednorázové částky se uplatní 15 % daň z výnosů. Při postupné výplatě trvající 10 let a více jsou příjmy podle zákona o daních z příjmů od daně osvobozeny. Je však třeba počítat i s poplatky notáři, které se odvíjejí od celkové hodnoty pozůstalosti.

Zvláštní kapitolou jsou státní příspěvky, které spoření zhodnocují. Ty nelze dědit, pokud nebyly splněny podmínky doby spoření (obvykle 5 let spoření a věk nad 60 let). V opačném případě se státní příspěvky vracejí státu.

 

Když vše shrneme, nejjednodušší cestou k předání hodnoty může být darování nebo dědictví fyzického zlata, například zlaté mince. Oproti tomu penzijní spoření je právně nejsložitější variantou, zejména pokud ve smlouvě není uvedena oprávněná osoba. Navíc je s ním spojena řada podmínek, lhůt a administrativních omezení, které je třeba splnit, jinak hrozí ztráta části prostředků (například státních příspěvků) nebo daňové zatížení.

 

---

 

JEDNA UNCE – píšeme o zlatu srozumitelně.
Děkuji za vaši pozornost a důvěru. Vážím si každého čtenáře, který se zajímá o skutečnou hodnotu věcí.

 
Článek vyjadřuje subjektivní názory autora článku. Nejedná se o investiční poradenství či doporučení.