Fakta o drahých kovech

Trocha historie

• První mince
  Zlato a stříbro jsou drahé kovy, které doprovázejí lidstvo nejméně 5 000 let. Předmincovní období je charakteristické tím, že ještě neexistovali mince určitého tvaru a váhy, ale obchod se uzavíral buď výměnou zboží a služeb (tzv. barterový obchod) nebo kusového drahého kovu. První mince vznikly na přelomu 6. a 7. stol. př. n. l. v oblasti Předního východu a Malé Asie, odkud se jejich používání rozšířilo do antického Řecka a pozdější Římské říše.

• Vznik bankovek
  První papírové peníze vznikly v Číně během vlády dynastie Tang (618-907 n.l.). Oproti tomu první československé bankovky označované jako 1919 Austro-Hungarian Notes - Stamp Revalidation Issue jsou datovány k roku 1902-1919. Bankovky se historicky vyvinuly z obchodních směnek, při jejím předložení se banka zavazovala vyplatit určité množství zlata. Se směnkami se tak začalo obchodovat a fungovaly jako dnešní peníze s tím rozdílem, že byly kryty zlatem.
  

Drahé kovy jsou věčné, nezničitelné a neztrácí na hodnotě. Cesta k nim vedla často krutými válkami a utrpením. Od nepaměti jsou to kovy nesmírných hodnot a tento status si udržely dodnes.

 

Důležitá fakta současnosti

• Pouhých 7%
  V dnešní době jsme si všichni zvykli platit platebními kartami a fyzické peníze zaujímají jen malý zlomek všech peněz v oběhu. Hotovostní peníze představují pouhých 7%.
  
  
• Fiat peníze
  V roce 1971 došlo k definitivnímu zrušení zlatého standardu a peníze jako takové už nejsou kryty zlatem. Od jeho zrušení jsou peníze založené pouze na zárukách bank a států. Fiat peníze je měna s nuceným oběhem vytvořená mocí úřední. Význam slova fiat je rozkaz či nařízení (z angličtiny). Díky těmto novým penězům vzniklo také nové riziko v podobě inflace (znehodnocení peněz). Při finančních krizích "tisknou" světové centrální banky biliony dolarů nových peněz, aby stabilizovali ekonomiky. Naředění těmito penězi vede k velké inflaci. Naproti tomu ceny drahých kovů rostou a zvyšují svou hodnotu.
  
  
• Krok s inflací
  Z historického hlediska drží drahé kovy krok s inflací a v případě zlata ji mnohonásobně přeskočila. Zásoby drahých kovů jsou celosvětově omezené a nejdou jen tak vyrobit nebo nastisknout, jako fiat peníze. Není důvod, proč by cena zlata nebo stříbra neměla držet minimálně krok s inflací.
  
  
• Produkce zlata
  V roce 2019 se vyprodukovalo 4 776,1 tun zlata (z toho 3 463,7 tun těžbou a 1 304,1 tun recyklací). Na investiční mince a slitky bylo použito 870,6 tun. Největší část se využívá ve zlatnictví a to 2 107 tun. Zlato se využívá také v odvětvích elektroniky a technologickém průmyslu, kde se spotřebovalo 589,2 tuny.
  
  
• Produkce stříbra
  Světová důlní těžba stříbra pro rok 2019 byla 836,5 miliónů uncí stříbra (cca 26 018 tun). Největší využití má stříbro v průmyslu 60% a pouhých 11% putuje do investic. Největší producenti stříbra jsou Mexiko, Peru, Čína, Austrálie, Rusko, Polsko, Bolívie nebo Chile.

 

Budoucí vývoj drahých kovů

• Drahé kovy nesou status "bezpečného přístavu" a jsou dokonalým nástrojem pro ochranu vašeho majetku před inflací, ale také skrývají vysoký potenciál zhodnocení.
  
  
• BITCOIN (virtuální měna - nazývaná také virtuální zlato). Stejně, jako u zlata a stříbra v období nejistoty a kritze se většina investorů chrání a nakupují také BITCOIN. Ten dokázal v období korona krize v roce 2020 navýšit svou hodnotu z 5000 USD na téměř 35 000 USD. Natiskneme-li několik bilionů dollarů do eknomiky, vždy se to projeví na všech cenách. Na akciových trzích a Bitcoinu se cena zvedla okamžitě. U komodit je to otázka maximálně 5 let a budeme svědky vysokého růstu nejen zlata, ale také stříbra a platinových kovů.
  
  
• Všichni investoři po celém světě své investice diverzifikují a nesází nic na jednu kartu. Nedílnou součástí každého portfolia jsou i drahé kovy. Zlato a stříbro jsou neovladatelné a neregulovatelné žádnou vládou ani nadnárodní institucí. Jsou akceptovatelné a obchodovatelné po celém světě, jako žádná jiná měna.